Speciál Čerpačka: Stát opět zasahuje

Letos na jaře se český trh s čerpacími stanicemi vyrovnával s prvními vlnami geopolitických otřesů a vládních regulací cen a marží. Druhá polovina roku přinesla další státní zásahy. V reakci na pokračující napětí na světových trzích schválila vláda koncem září na návrh Ministerstva financí ČR (MF ČR) komplexní balíček zaměřený na stabilizaci trhu s palivy.

S účinností od 1. do 31. října 2026 se na tuzemský trh dočasně vrátila regulace cen pohonných hmot, jejíž mechanismus výpočtu přímo navázal na předchozí vládní nařízení ukončené v červenci téhož roku.

Snížení spotřební daně z nafty i nová rafinérská daň

Součástí podzimního balíčku opatření je také snížení spotřební daně z motorové nafty ze standardních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr, tato sazba tak dosáhla zákonného evropského minima. Podle vládních odhadů má toto snížení silně protiinflační účinek, ulevuje dopravním firmám. Kabinet současně posvětil mimořádné zdanění nárůstu hrubých rafinérských marží ve výši 50 % oproti roku 2025, a to pro roky 2026 a 2027. MF ČR si od tohoto kroku slibuje výnos zhruba 5,5 mld. Kč.

Vládní krok vyvolal intenzivní diskusi a kritiku ze strany oborových asociací. Podle předsedy představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka představuje tato opakovaná regulace silnou zátěž zejména pro nezávislé provozovatele. Čerpací stanice podle něho v prvních dnech platnosti opatření povinně dotovaly slevu pro spotřebitele ze svých úspor, neboť snížení spotřební daně nebylo v počátcích kompenzováno státem. Ivan Indráček dál uvedl, že stát přenesl náklady regulace na provozovatele v době, kdy byly jejich marže prokazatelně podprůměrné, a navíc si stát tuto daň následně vybere podruhé v podobě speciální rafinérské daně. Na dodržování těchto přísných pravidel přitom dohlíží Specializovaný finanční úřad, který má pravomoc udělovat za porušení pravidel milionové pokuty, a to na provozovatele klade obrovský tlak.

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) sice vnímá vládní opatření v širším kontextu snahy o stabilizaci trhu pro zákazníky, ale pro velké sítě (Orlen, MOL, OMV, Shell) to představuje výzvu v oblasti logistiky a nutnost intenzivně hledat kompenzace v jiných oblastech podnikání.

Obavy o investice

Proti rafinérské dani se ohradila rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol, která je klíčovou součástí kritické infrastruktury státu. Vedení společnosti upozornilo, že navržená konstrukce mimořádného zdanění významně ohrožuje její schopnost investovat do modernizace a rozvoje rafinérií, zpomaluje probíhající transformaci a v současné napjaté geopolitické situaci může ohrozit stabilitu dodávek pohonných hmot i energetickou bezpečnost České republiky.

Generální ředitel a předseda představenstva skupiny Mariusz Wnuk v této souvislosti zdůraznil, že návrh vyvolává závažné ústavněprávní pochybnosti, zejména s ohledem na své retroaktivní účinky, protože je navrhován až v závěru roku, jehož ekonomické výsledky mají zpětně sloužit jako základ pro jeho výpočet. Zástupci firmy rovněž připomněli, že hrubá rafinérská marže není čistý zisk, neboť z ní musí hradit energie, emisní povolenky, zaměstnance, údržbu i miliardové investice nutné pro splnění unijních pravidel. Vzhledem k tomu, že podnik od stoprocentního převzetí v roce 2018 nevyvádí dividendy do zahraničí a veškeré prostředky reinvestuje v české ekonomice, varuje vedení před oslabením investiční kapacity, které nadále dokresluje celkový tlak na provozní efektivitu a růst nákladů celého sektoru.

Růst spotřeby a odolnost tradičních paliv

Zatímco trh čelil v průběhu roku regulatorním zásahům, aktuální data ČAPPO za první pololetí roku 2026 přinesla překvapivý trend. Navzdory postupujícímu rozvoji elektromobility a alternativních pohonů dosáhl celkový objem trhu s pohonnými hmotami v Česku 4,453 miliardy litrů, což představuje meziroční růst o tři procenta. Tento vývoj ukazuje, že klasická paliva zůstávají pro tuzemskou dopravu nadále zcela nepostradatelná, a to navzdory jarním cenovým šokům, kdy se ceny na stojanech dostaly pod tlak geopolitického napětí a obav o dodávky surové ropy.

Klíčová je role nepalivových marží

Nepalivová část byznysu nadále potvrzuje pozici hlavního pilíře stability a růstu pro čerpací stanice. Zákazníci dnes od čerpacích stanic očekávají mnohem víc než jen tankování, což z pump činí moderní „stop-and-go retail“ lokace. Segment rychlého občerstvení, prémiové kávy a energetických nápojů roste u některých hráčů na trhu rychleji než prodej paliv a prodejny se tak staly klíčovým zdrojem marží. Tento trend se naplno projevuje u dominantních hráčů na trhu, kde podíl nepalivových položek stabilně roste a u největších sítí již tvoří zhruba třetinu či více celkových výnosů. Například u Skupiny MOL dosáhly marže z nepalivových produktů 35,6 % celkové marže, zatímco Skupina Orlen Unipetrol eviduje podíl tržeb z nepalivových produktů a občerstvení na svých stanicích přesahující hranici 50 %.

Mění se stravovací návyky a roste poptávka po čerstvosti

Že se gastronomie na čerpacích stanicích stává klíčovým pilířem jejich podnikání, potvrzují čerstvá data z výzkumu Ipsos Food Trends 2026. Podle specializované části zaměřené na čerpací stanice (zahrnující data z roku 2024) využívá automobil alespoň jednou týdně 77 % Čechů a drtivá většina řidičů i spolucestujících (82 %) se na pumpách pravidelně zastavuje, čímž jejich provozovatelé úspěšně konkurují nejen supermarketům, ale i restauracím a food courtům.

Uvedené aktuální šetření zároveň ukazuje dlouhodobý posun ve stravovacích návycích. Moderní motoristé nechtějí na cestách dělat kompromisy na úkor kvality a zdraví, což se projevuje v rostoucí poptávce po zdravějších grab & go variantách. V této oblasti dominuje předpřipravená čerstvá zelenina, kterou alespoň jednou týdně konzumuje 28 % lidí, a ready-to-eat saláty (21 %).

Vzhledem k tomu, že až 90 % Čechů vnímá obezitu jako rostoucí společenský problém a lidé plánují dlouhodobě omezovat cukr, slazené nápoje a zvyšovat příjem zeleniny, představuje tato poptávka po čerstvých alternativách pro provozovatele čerpacích stanic příležitost. Přestože se zdravější trendy prosazují stále výrazněji, tradiční fastfoodové položky a stálice tuzemských pump, jako je například párek v rohlíku, nadále zůstávají pilířem občerstvení na čerpačce.

Na rostoucí zájem po lehčích a vyváženějších jídlech na cestách reagují provozovatelé. Například síť Shell rozšířila svou nabídku v rámci konceptu Shell Café, kde vedle sytějších variant dává prostor lehčím a nutričně pestřejším jídlům. Do nabídky zařadila například salát s nivou, hruškami a vlašskými ořechy. Podobnou roli mají plnit i dezerty na bázi jogurtu, například pistáciová nebo mangová varianta. Ty odpovídají trendu „lehčích sladkostí“, které mohou fungovat nejen jako dezert, ale i jako rychlá snídaně nebo svačina.

Kulinářské inovace s odlišnými strategiemi

Jednotliví hráči na tuzemském trhu přistupují k rozvoji nepalivového segmentu odlišně. OMV se zaměřuje například na vytříbenou kvalitu kávy a na mlýnku nahrazuje dosavadní Brazílii novou výběrovou single origin arabikou z Kostariky. Současně cílí na rodiny s dětmi prostřednictvím nového sendviče nazvaného Briošek. MOL sází na exkluzivní partnerství a rozšiřování privátních značek. Pro milovníky rychlého občerstvení představil ve spolupráci se značkou Heinz vlastní speciální omáčku na hot dogy, privátní portfolio rozšířil o nové pivo Joe Beer a podzimní nabídku Fresh Corneru doprovází i nový maskot Fresh Buddy. Shell oproti tomu přichází s ucelenými fastfoodovými menu v rámci konceptu Shell Café, kde burgery a hot dogy kombinuje s hranolkami a pitím do plnohodnotných porcí.

Marketingové kampaně, digitální věrnost a expanze mimo stojany

Kromě samotných produktů ženou prodeje kupředu promyšlené marketingové akce a propojení s mobilními aplikacemi. Například MOL v září intenzivně podpořil prodej hot dogů a sběr dat skrze věrnostní aplikaci MOL Move, zatímco Orlen lákal zákazníky na tematické akce typu „Hot dog čtvrtky“. Efektivně tak propojuje podporu gastro segmentu s využíváním své mobilní aplikace. Trend rozšiřování služeb navíc překračuje hranice tradičních dálničních tahů a městských stanic. Příkladem je Orlen, který v rámci rozvoje svých konceptů otevřel první plně automatizovanou a samoobslužnou prodejnu Stop Cafe zcela mimo prostory čerpací stanice. Potvrzuje, že moderní convenience retail čerpacích stanic hledá nové cesty k zákazníkům.

Článek vyšel v tištěném Speciálu Čerpačka Podzim 2026

Datum: 5. listopadu 2026

Autor: Jitka Hemolová

Zdroj: Čerpačka