Dopravu obchází strašidlo zákazu spalovacích motorů po roce 2035. Podaří se novým bezemisním pohonným hmotám prodloužit jejich provoz? A jaká nás čeká budoucnost, pokud klasické automobily nebudou smět na silnice? Na takové a podobné otázky odpovídal Václav Loula, vedoucí pracovní komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu:
Jak dlouho ještě vystačí spalovací motory s klasickými palivy, jako jsou B7 a E5?
Ropa stále tvoří součást světového energetického mixu a petrolejáři musí plnit globální poptávku zodpovědným způsobem, a to jak po automobilových, tak po leteckých palivech, petrochemii a řadě dalších výrobků z ropy. Ta není dosud plně nahraditelná, má strategický význam. Dnešní svět bez ní neumí žít. Stále více se ukazuje, že cena paliv rozhodujícím způsobem ovlivňuje světovou ekonomiku. Neznám zatím vyspělý stát, který by vyřadil ropu a pohonné hmoty ze svých strategických rezerv. I přes fosilní charakter suroviny je stále nutné, s ohledem na technologie zpracování suroviny na řadu výrobků do různých odvětví a také objem a strukturu spotřeby všech kapalných pohonných hmot, složení dopravních parků s převahou spalovacích motorů a dopravní infrastrukturu s ropou jako chemickou a energetickou komoditou počítat určitě i nadále. Válka na Ukrajině, omezené zdroje ropy, ruské embargo a vedle toho nárůst poptávky po ropě a palivech způsobují, že je vzácnější a dražší.
Současnost jezdí na benzín a naftu, ale na obzoru už bliká varovné světlo. Skutečně se máme připravit na éru jiné motorizace, například pouze elektromobility? Co tomu říkáte jako odborník, který zasvětil celou svou pracovní kariéru uhlíkatým palivům?
Pro další patnáctileté, možná o něco delší období zůstanou rozhodující spalovací motory. Benzínu se spotřebují dvě miliardy litrů ročně, motorové nafty trojnásobek, tedy šest miliard. Vyměnit vozový park jeden a půl miliardy jednotek na celé planetě bude trvat určitě dalších 40 let. V ČR se provozuje osm miliónů vozidel, z toho jen 5 % nepohání benzín nebo nafta.
V některých typech dopravy spalovací motory určitě zůstanou. Zatím jsou a dlouho budou pohonné hmoty strategickou prioritu.
Bavme se tedy o cestě k ekologičtější dopravě...
Důležitým úkolem pro nás zůstává vyrábět kvalitní paliva z ropy zodpovědným a ekologickým způsobem. I v dalších letech bude pokračovat ekologizace kapalných paliv. Reprezentanty budou automobilový benzín v oktanové hladině 95 zatím s 5 %, ale brzy to bude do 10 % biosložky. U motorové nafty pak se 7% biosložky. Tyto kroky přispívají ke snížení emisních cílů. Petrolejáři hodně zainvestovali i do další ekologizace paliv, vedle povinné aplikace biosložek se vyrábějí čistá, tedy bezsirná paliva. Na trhu se prodávají jen bezolovnaté benzíny, snížen byl i obsah aromátů. Petrolejáři proto nemohou tento obor opustit. Je třeba přihlédnout k současnému stavu vozového parku s pohonem na benzín nebo naftu podle norem Euro 5, Euro 6 nebo připravované Euro 7. Ve vybraných sektorech nákladní silniční automobilové dopravy domácí i mezinárodní, dopravy v zemědělství, stavebnictví a obraně nafta dominuje, tvoří u nás celkově 77 % spotřeby. Do roku 2040 proto zůstanou stále velmi důležitým a strategickým palivem jak automobilový benzín, tak motorová nafta, ale i letecký petrolej.
A další vývoj v průmyslu pohonných hmot?
V automobilových palivech se bude pokračovat i po roce 2020 v další ekologizaci na základě nových cílů stanovených EU a v postupném zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů. Biopaliva první generace (z potravinářských olejnatých či cukernatých plodin) se budou dál používat, neboť patří do kategorie obnovitelných zdrojů. Bude růst zájem o nízkoemisní, pokročilá biopaliva s co nejvyšším požadavkem udržitelnosti. Biosložky jako obnovitelný zdroj se rozšíří i do alternativ jako je LPG a CNG. Novým pilířem po roce 2030 se mohou stát i syntetická paliva. Počítá se se zachytáváním oxidu uhličitého z atmosféry, výrobou vodíku z obnovitelných zdrojů a konverzí syntezními procesy na uhlovodíky. V prodeji budou e-benzín, e-nafta, syntetický metan jako palivo pro spalovací motory a pro vybrané druhy dopravy především dálkové, letecké a technologické v zemědělství a stavebnictví. Pro průmyslové zavedení bude rozhodující dostupnost CO2 a cena elektřiny pro výrobu vodíku. Existují i další zajímavé rozpracované projekty využití ligno-celulozové hmoty, také pyrolýza plastů a další. Cílem petrolejářského oboru by se měla stát nízkouhlíkatá kapalná paliva.
Lze vymezit úlohu plynu v dopravě?
Jistě přijde nástup alternativních pohonů neropného původu jako je CNG, zkapalněná forma LNG, elektromobilita a vodík. Zatím však nelze odhadnout, jaký podíl se podaří zajistit z obnovitelných zdrojů, z bioodpadů, tedy bio-CNG, bioLPG, vodík a elektřina z obnovitelných zdrojů.
Takže s benzínem a naftou se nerozloučíme?
Ano, protože biopaliva by na pohon nestačila. Vyjádřeno energeticky, auta by spotřebovala víc biopaliv než lidé na potraviny. Elektřina vyrobená z fosilních paliv nebo z neobnovitelných zdrojů je problematická. Výroba vodíku je zatím drahá. Z pohledu pořizovacích cen vozidla na vodík nebo elektromobily ve srovnání s cenami aut se spalovacími motory na fosilní paliva vycházejí výrazně draze. Biopaliva vyšších generací, resp. vyrobená z odpadů, z odpadních živočišných tuků, rostlinných odpadů, upotřebených fritovacích olejů atd., i když dostanou nějaká ekologická zvýhodnění a podporu, nebudou mít dostatečné zdrojové zajištění, a dalším otazníkem bude splnění kvality. To disponibilní zdroje k použití výrazně omezí. Je řada dalších pohledů a ještě otevřených problémů k diskuzi, například dojezdové vzdálenosti elektromobilů, budování rychlodobíjecích stanic, zdanění alternativních pohonů jako důležitá příjmová část státních rozpočtů ze spotřebních daní. Určitě nás ale čeká symbióza s dalšími alternativami. Mezi ně budou patřit kapalná nízkouhlíkatá kapalná paliva, díky nimž mohou zůstat spalovací motory v provozu.