Jejich provozovatel Orlen Unipetrol začal před několika dny čerpat ropu ze strategických zásob státu, zatím půjčených 330 tisíc tun vystačí na víc než měsíc. Mateřský Orlen, který pro svou dceřinou firmu v Česku ropu objednává, už podle některých informací domlouvá první kontrakty na dovoz alternativní suroviny do Terstu, první tankery jsou na cestě a následně začnou plnit potrubí ropovodu TAL surovinou pro Česko. 

"Jelikož ropa ropovodem Družba stále neteče, začali jsme v uplynulých dnech surovinu čerpat ze státních rezerv, což nám umožnilo zajistit kontinuitu výroby i dodávek pohonných hmot pro český trh i zahraničí v plné výši," popsal situaci mluvčí Orlen Unipetrolu Pavel Kaidl. Ohledně dalšího osudu ruských dodávek byl o něco konkrétnější generální ředitel Orlen Unipetrolu Mariusz Wnuk. V rozhovoru pro Hospodářské noviny naznačil dvě varianty. "Ropa do Česka neproudí od úterý 4. března, ale už nejsme na ropovodu Družba závislí. Zápůjčka nám umožnila pokračovat v litvínovské rafinérii ve výrobě paliv do doby, než ropa opět začne proudit, nebo než si zajistíme jinou ropu přes moře a rozšířený ropovod TAL," uvedl Wnuk v listu.

Právě druhá varianta, tedy uspíšené čerpání alternativy za ruskou ropu přes ropovod TAL, je téměř jistá. "V situaci, kdy stát půjčil Unipetrolu ruskou ropu zhruba minimálně na měsíc a MERO k nám už dokáže přes TAL dodávat navýšené množství, by nemělo obnovení Družby velký význam. Záleží na tom, zda by ropa z Družby ještě dávala Polákům (Orlenu - pozn red.) nějaký smysl, ale vzhledem k tomu, že jim smlouva s Rosněftí stejně vyprší někdy koncem června, tak chápu, že současný výpadek nebudou mít potřebu řešit," svěřil se mimo záznam jeden z petrolejářských odborníků.

Orlen totiž podle informací Aktuálně.cz využil situace vyhlášení rozšířených amerických sankcí na banky. Postižena byla v únoru i banka, přes kterou Orlen Rosněfti za ropu platí. Místo hledání jiné finanční instituce, na kterou se sankce nevztahují, přestali Poláci Rusům v souladu se sankcemi platit, a Rosněfť tedy dodávky začátkem března zastavila. 

Česko si tuhle ropnou rošádu s Ruskem může dovolit jen díky tomu, že vláda na začátku devadesátých let prosadila stavbu ropovodu IKL (Ingolstadt), který vede z Centrálního tankoviště v Nelahozevsi kolem Krušovic a Rozvadova do Bavorska, kde se napojuje na ropovod TAL z Terstu. Zprovozněním tohoto potrubí (které je kapacitně dimenzované na větší objemy než samotná Družba) v roce 1996 přišla Družba z Ruska o monopol. IKL se od té doby ukázal jako geniální řešení nejen jako trasa pro neruskou ropu pro rafinérii v Kralupech, ale i jako záloha při různých výpadcích Družby.

 Potrubí z Ruska - před 60 lety Sovětského svazu - vzniklo jako ukázka "bratrské" spolupráce, na stavbě se podle dobových zpráv podíleli nejlepší českoslovenští a sovětští svářeči. Ropovod byl budován v letech 1961 až 1971, do Litvínova byl doveden v roce 1965.

"Bratrské" roury však nezaniknou a firma MERO, která je provozovatelem, je nezasype. V budoucnu by mohla Družba posloužit třeba v reverzním chodu pro dopravu ropy z Německa na Slovensko, po skončení války na Ukrajině by mohla k nám dopravovat ropu z přístavu v Oděse, případně může sloužit i jako plynovod.